Nahrávání mozků do počítače. Je to dobrý nápad?

Kam nás zavede vědecký zájem o lidský mozek? Jaké výzkumy mozku probíhají? Třeba nám nahrávání mozku do počítače přinese nesmrtelnost. Anebo zkázu. 

Mozek sedí v tichu a tmě, přijímá informace z okolí pomocí smyslů a ve finále tvoří to, čím jsme. Proto se o mozek už nějaký čas lidstvo zajímá. Je to přirozený zájem. Jak funguje mozek? Na tuto otázku již proběhlo několik výzkumů. Některé výzkumy jdou ale ještě o něco dál…

Digitální simulace mozku

Blue Brain je projekt institutu EPFL řízeného švýcarskou vládou. Jeho cílem je simulace, a tedy podrobná digitální rekonstrukce mozku hlodavců, a nakonec i lidského mozku. Co bude výsledkem této simulace je velkou otázku, nakonec by třeba přeci jen mohl projekt Blue Brain vysvětlit původ vědomí.

Zmínky o první možné simulaci lidského mozku hovoří již o roce 2023. Těžko říct, zda se jim to tak rychle povede – simulovat 100 miliard neuronů a 100 bilionů synapsí je dost práce. Jedno je však jisté – díky projektu Blue Brain teď víme mnohem více o tom, jak funguje mozek. Např. jak dokáží mozkové buňky komunikovat v takovém chaosu nebo že mozek vytváří vícerozměrné geometrické struktury. Získané informace však nejsou přínosem jen pro biologii, ale hodí se i k vývoji nové výpočetní techniky a neurorobotiky.

Všechny informace, novinky, dokonce i celé studie si lze (bohužel jen v angličtině) přečíst na oficiálním webu EPFL – Blue Brain.

Lidským mozkem se lidé již také inspirovali při tvorbě superpočítače SpiNNaker. Umožňuje simulovat až miliardu neuronů.

Digitální mozek
Simulace lidského mozku – to obnáší digitalizaci až stovek miliard neuronů a několik bilionů synapsí.

Zálohování mozku, nesmrtelnost

Do teď jsme se bavili o simulaci mozku – jakési digitalizaci syntetického mozku, a především jeho jednotlivých částí. Startup Nectome si ale nastavil mnohem vyšší cíle – zálohování lidského mozku, tedy jeho digitální kopii. Sice nejsou zatím takové možnosti, aby lidský mozek v počítači fungoval stejně jako v lidském těle, ale počítá se s tím, že v budoucnosti tato možnost bude. Jedná se tedy o jakýsi druh zmrazení. Nesmrtelnost.

Na internetu kolují informace o možnosti společnosti Nectome „uchovat mozek, aby vás v budoucnu mohli přivést zpět“. Po aktualizaci oficiálního webu Nectome.com tam již nic takového nenajdete. Rozhodně se zde dočtete mnoho informací o dlouhodobém uchování paměti a celkovém zkoumání principu ukládání vzpomínek. I okrajové zmínky o jakémsi biologickém konzervování vzpomínek.

Ať je to jakkoliv, je dost možné, že o společnosti Nectome ještě v budoucnu uslyšíme. Navíc to není jediná společnost, která se o podobnou věc zajímá. V názorech se však hodně odborníků shoduje – digitalizovat mozek není (nebo nebude) nemožné. Je to tedy jen otázka času.

Božská ruka a mozek
Nejde i v tomto případě o hrátky na boha? (Pozn. Existuje bůh?)

Inspirace ve filmech a hrách

Právě umělecká tvorba nás často nutí přemýšlet nad složitějšími tématy. O tuto tématiku se zajímalo hned několik tvůrců filmů, seriálů a her. Pojďme se mrknout na nejznámější film a hru s myšlenkou digitalizace mozku – Transcendence a SOMA.

V obou zmínkách chceme popsat hlavní myšlenku – dejte tedy pozor na spoilery!

Transcendence – Johny Depp jako superpočítač

Transcendence je film hned ze tří zemí – USA, Číny a Velké Británie. Žánrově se jedná mysteriózní sci-fi thriller, drama.[ČSFD] A proslavil se nejen tím, že v něm hraje Johny Depp. Právě hlavní děj je fascinující.

Will Caster (Johny Depp) je úspěšný vědec, který se zajímá právě o IT a umělou inteligenci. Chystá se na odvážný projekt – stvořit umělou inteligenci, která bude schopna vnímat emoce. To se samozřejmě nelíbí některým radikálním aktivistům, jež na něj spáchají atentát. Ten jen tak tak přežije, a aby si zachránil život, rozhodne se nahrát do počítače právě svoji mysl. A tady to začíná být k zamyšlení – původně lidská mysl napojena na superpočítač s obrovským množstvím informací začíná zdokonalovat sama sebe. Tempo se zrychluje a mění se i cíl – získat kontrolu nad celým světem.

Právě tento film nás může přivést na otázku: je opravdu dobrý nápad nahrát lidský mozek do počítače? A to nejen z morálního hlediska…

SOMA – osloví nejen zaryté pařmeny

Hra SOMA je v této tématice opravdu mistrovské dílo. Příběhem osloví i člověka, který počítačové (je dostupný i na konzolích) hry vůbec nehraje.

Příběh pochází z budoucnosti. Objevíte se v podmořské stanici, potkáváte roboty, kteří si myslí, že jsou lidé a nahánějí vás divné potvory. Je to tedy hororová hra plná akce, logických hádanek, ale hlavně nás nutí zamyslet se nad některými filozofickými otázkami.

Hlavní myšlenka hry SOMA (echt spoiler!): postupem času vám ve hře dojde, že v minulosti vám zkopírovali mozek, s tím, že v budoucnu mohou jeho kopii libovolně používat. Je to ale moc pěkně udělané – poslední vzpomínka je ohledně nějaké účasti na experimentu a najednou se objevíte v podmořské stanici v těle (skoro) robota. Kolik vašich kopií už asi existuje? V jednu chvíli nastává opravdu silný okamžik. De facto se zkopírujete, abyste získali ochranný oblek, který vám umožňuje vstoupit do venkovních vod, a tím se zachránit. No jo, ale co s vaším původním já? Ušetřit? Zabít? Až se vzbudí, probudí se opět do tohoto hororu…

Útržek této scény ze SOMA gameplaye – by Agraelus.

Virtuální svět – zachrání jednou lidstvo?

A pro dnešek ještě jeden spoiler ze hry SOMA – hlavním úkolem je dostat se na tzv. archu a pomoct jí úspěšně odstartovat. Archa je zde krásný virtuální svět s pláží v podobě počítačové simulace. To už je hodně k zamyšlení.

Lidstvo samo sebe soustavně ničí. Hrozí nám smetení z povrchu zemského velkým meteoritem, či třeba nějakou smrtící pandemií (pozn. Je koronavirus COVID-19 přírodního původu?). I v těchto případech možná existují ještě nějaké šance na přežití. Ať už je to formou nějakého vesmírného plavidla ve stylu Noemovi archy, nebo jakéhosi osvícení. Osvícení jako pojem může znamenat také opuštění fyzického těla a pokračování života jako čiré vědomí, energie. Nemohlo by to být ve formě digitální simulace (ironicky třeba i za pomoci optických vláken)?

Takový virtuální svět by ani nemusel být příliš odlišný od toho našeho. Dokonce už padlo několik otázek ohledně toho, jestli už náhodou v jakémsi matrixu nežijeme. Zajímavé na tom je, že světoví vědci a filozofové tuto možnost úplně nezavrhli, ani nevyvrátili.

Transhumanismus, singularita… Přirozený vývoj?

Transhumanisty spojuje kladný pohled na použití technologií za účelem lepšího žití. Věda může zlepšovat mentální i fyzické schopnosti člověka. A že se k technologiím přibližujeme čím dál blíž nelze popřít. Někdy se až zdá, jako bychom chtěli být jejich součástí. Člověk a stroj možná jednou opravdu splynou v jedno.

Singularita je pojem hned v několika různých odvětvích. Těžko najít nějakou univerzální definici. Vezměme teď v potaz singularitu spojenou s vývojem technologií a umělé inteligence. Někdy se zdá, jako by se tento vývoj pohyboval po exponenciální křivce. Kdy asi tak přijde zlom? A jaký pak bude význam lidstva? Pěkně o tom napsal Ivan M. Havel v článku Singularita – Vesmír.cz.

Mechanický mozek
I takto může vypadat propojení člověk-stroj.

Nahrávání mozků do počítače – je to dobrý nápad?

Jaký tedy máte názor na tuto otázku? Může nás lidský mozek s využitím mnohonásobně vyšší inteligenční kapacity v podobě superpočítače ohrozit? Je to dobré z etického hlediska?

Jedná se o jediný způsob, který možná zachrání lidstvo? Nebyla by škoda se nechat o tuto případnou možnost připravit? Nebo by bylo lepší pokusit tento vývoj zastavit, protože to může být naopak hrozbou?

Opět si to shrňme do jedné jediné otázky: Je nahrávání mozků do počítače dobrý nápad?

Hlasujte pod článkem.

Zapojte se do diskuze.

Filters Sort
Nahrávání mozků do počítače. Je to dobrý nápad?

Je nahrávání mozku do počítače dobrý nápad?

Hlasování již proběhlo. Děkujeme.
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments